“Jednou tvý tělo zapomene, že bylo na smrt unavený.”
Stala jsem se matkou a s touto nepřenositelnou zkušeností jsem se vypořádala mj. i tvorbou objektů, které spolu tvoří dílo s názvem Stručná reflexe raného mateřství.
Přesýpací hodiny s mateřským mlékem pro mě znamenají bezčasí, probdělé noci, nekonečné kojení, proměnu. Čas, který jsem darovala novému životu. Hodiny tvarem připomínají prsa nebo chrastítko. Sklo symbolizuje křehkost i věčnost.
Leporelo, obvykle dětská kniha, je deníkovým záznamem čtvrtého trimestru, šestinedělí. Krátké poznámky z prvních týdnů život mé dcery, tuše a barvy míchané s mateřským mlékem, obrázky z knih o mateřství, nalezených v zimě na nádraží v Jenči, první společné fotografie.
Košilka, kterou jsem šila v prosinci 2020, uprostřed světové pandemie a ve které jsem tě 7. ledna 2021, v sedm ráno, porodila.
Děkuju, Vilmo.
I have become a mother and I have dealt with this non-transferable experience, among other things, by creating objects that together form a work called A Brief Reflection of Early Motherhood.
The hourglass with breast milk means for me timelessness, sleepless nights, endless breastfeeding, transformation. The time I gave to a new life. The shape of the clock resembles a breast or a rattle. Glass symbolizes fragility and eternity.
Leporelo, usually a baby book, is a diary record of the fourth trimester, the sixth child. Short notes from the first weeks of my daughter’s life, inks and paints mixed with breast milk, pictures from books about motherhood found in the winter at the train station in Jenč, the first photographs taken together. The shirt I sewed in December 2020, in the middle of a global pandemic, and in which I gave birth to you on January 7, 2021, at seven in the morning.
Thank you, Vilma.
